Zatímco dříve byl pytel granulí prostě pytel granulí, dnes majitelé psů studují etikety se stejnou pečlivostí jako věnují složení toho, co jí oni sami a na přetřes se dostává nejen styl stravy, ale samotné jeho složení. Předmětem těchto diskusí jsou i takzvaná bezobilná krmiva (grain-free).
Jak to tedy je? Potřebuje váš pes skutečně granule bez pšenice? A podle čeho vybrat ty nejvhodnější?
Marketingový tah, nebo evoluční nutnost?
Jako nejčastější argument pro bezobilná krmiva zaznívá to, že je pes masožravec. Jeho trávicí trakt je krátký. Je přizpůsobený k rychlému zpracování bílkovin a tuků, nikoliv ke složité fermentaci obilovin. I když psi během času po boku člověka získali schopnost trávit škroby lépe než vlci, pšenice, kukuřice nebo sója pro ně stále nejsou přirozenou potravou.
Proč se tedy do krmiv přidávají? Odpověď je vcelku prostá. Jsou levné a působí jako lepidlo, které drží granule pohromadě.
Výhody přechodu na bezobilnou stravu:
Lepek a pšeničná bílkovina patří mezi spouštěče kožních problémů a svědění. Nejen u lidí, ale také u psů. Strava s nízkým obsahem lepku taky podporuje trávení, omezuje nadýmání a objem stolice, protože pes krmivo skutečně využije, místo aby ho jen vyloučil.
Další důvod pro tento typ stravy je způsob, kterým dodává energii. Bezobilná krmiva mívají nižší glykemický index, takže pes není po jídle hyperaktivní a následně unavený.
Označení “bez obilovin” může být zavádějící
Označení grain-free samo o sobě nezaručuje kvalitní stravu. Výrobce může nahradit pšenici obrovským množstvím bramborového škrobu nebo hrachu, což psovi nutričně příliš nepomůže. Důležitý je ve stravě podíl masa. Pokud ze složení vyškrtnete obiloviny, měla by uvolněné místo zaplnit kvalitní živočišná bílkovina.
Skvělým příkladem poctivé výživy jsou čisté konzervy kuřecích stehen, kde nenajdete žádnou chemii ani mletý odpad, ale celá, šťavnatá stehna v přírodní šťávě.
Pro koho je bezobilná dieta vhodná?
Ne každý pes musí být striktně na dietě bez zrnka obilí. Pokud však u svého psa pozorujete některý z těchto příznaků, může být změna jídelníčku tou vhodnou pomocí:
- Neustálé drbání a olizování tlap (může být reakcí na lepek)
- Zažívací potíže (chronické průjmy nebo plynatost)
- Zápach z tlamy a uší (kvasinkové infekce v uších můžou souviset s přemírou cukrů v potravě)
Myslete na to, že při přechodu z klasického krmiva na to bezobilné, například právě konzervy kuřecích stehen, je třeba postupovat pomalu po malých krůčcích. Psí mikroflóra potřebuje zhruba 10 až 14 dní, aby si zvykla na vyšší koncentraci masa a jiný typ vlákniny.
